Posázaví - Samopše

22. června 2009 v 22:07 | yaris |  Cyklosrazy
Včera jsme se vrátili s cyklosrazu v Posázaví.
Sraz připravil Ládínek a zúčastnilo se 13 cyklistů. Přesněji čtyři bajkeři a devět cykloturistů.
Ubytování zajistil Ládínek ve Sportareálu Samopše, což je dědinka nedaleko městečka Sázava a stejnojmená řeka nás provázela téměř po celou dobu tohoto krásného, kopcovitého a deštivého prodlouženého víkendu.
Dnem srážecím byl čtvrtek 18. června. Když jsme dorazili na místo činu, očekával nás již Ládínek a Marta a s Karlem. Postupně dorazili Švestka se Slávkem, Milena s Pavlem, Ligi, cami a vette a jako obvykle poslední a nejmladší účastník Kominík.
Začínalo se jako vždy ochutnáváním domácích dobrot, kterými se prezentovali všichni zúčastnění. A to jak v pevném, tak i v kapalném skupenství. Na stole se tak objevili slavné Podkrkonošské buchty od Švestky, caminy ekologické těstoviny, pekáč buchet Kominíkovic maminky i Milčina Tiramisa a spousta dalších dobrot. Při tom se diskutovalo, vzpomínalo a plánovalo až do pozdních nočních hodin.

V pátek ráno jsme po snídaní již nedočkavě očekávali, co nám Ládínek připravil. Již po startu ze Sportareálu nám bylo jasné co nás asi čeká. Ostré stoupání do 13% kopečka. V tomhle duchu se pokračovalo celý den. Buď nahoru nebo dolů. Většinou prudce. Na všech účastnících bylo znát, že jsou to již ostřílení cyklisté a že je nemůže jen tak něco překvapit. S naplánovanými kopečky neměl nikdo ze zúčastněných nějaký zvláštní problém. Hned na začátku se vytvořili dvě skupiny.
Bajkeři pod vedením vetteho s cami, ke kterým se přidali Ligi a Kominík. Prostě mladí a neklidní.
Mladí a klidní ve složení : Ládínek-Airline, Milena a Pavel, Marta a Karel, Švestka a Slávek, Milka a yaris se vydali pod vedením Ládínka směrem na Mrchojedy-Rataje a Podveky do Kácova. Ve zdejším pivovaru měli neplánovaně zavřeno, takže místo klobás a piva nás uctili jen kávou a ještě na nás poslali déšť. Počkali jsme, upíjejíce horké kafe, až déšť poleví a pokračovali přes Licoměrsko a Zdebuzeves kolem Sázavy do Českého Šternberka. Tady jsme si vše bohatě vynahradili v restauraci Parkhotelu. Usadili jsme se na terase s krásným výhledem na hrad, svlažili vyschlá hrdla a naplnili vyhládlé žaludky. I sluníčko nám k tomu svítilo, takže jsme se i částečně usušili. Po delší polední přestávce jsme pokračovali na Poříčko-Čeřenice-Bělokozly-Ledečko (nejdelší stoupání)-Mrchojedy a Samopše na ubytovnu. Mladí a neklidní, kteří se celý den potulovali po přilehlých lesích, dorazili do Samopší motoráčkem.

Poté, co jsme se osprchovali a povečeřeli, jsme se jali pokračovat tam, kde jsme předešlý večer skončili.

Graf páteční trasy


Sobotní ráno nás, navzdory předpovědi počasí, přivítalo poněkud nevlídně. Bylo docela zamračené a hrozilo každou chvíli deštěm. Vyrazili jsme přes Samopše a Mrchojedy krásným a dlouhým klesáním na Talmberk a Sázavu. Za Sázavou ve Stříbrné Skalici jsme se v restauraci Na Marjáně lehce občerstvili pivem či kávou a pokračovali do Chocerad, kde jsme se zastavili, abychom pozdravili naši kamarádku Táňu. Poté jsme dorazili do Ondřejova a ve zdejší restauraci jsme poobědvali. Když jsme se, jsa posíleni vydali na cestu, začalo docela hustě pršet. Rychle jsme se vrátili do restaurace a když po asi půl hodině polevilo, vydali jsme se na cestu. Někteří na známou hvězdárnu, někteří pokračovali po naplánované trase.
Po zhlédnutí největšího dalekohledu o průměru více než dva metry, zvaného Dvoumetr, jsme se vydali za zbytkem skupiny přes Senohraby na Zlenickou Hlásku. Zde v kiosku pod zříceninou jsme si dali pivo či kafe, někteří opékali špekáčky, nedbaje deště. Zatím co jsme se občerstvili přestalo pršet a mohli jsme vyrazit na cestu. Lesní cesta kolem Sázavy na Hvězdonice a Chocerady byla pěkně mazlavá a plná kaluží, nicméně příroda nádherná. Z Chocerad jsme pokračovali na Samechov a Bělokozly, abychom cestou dostihli uniknivši nám skupinu a vydali se v obci Bělokozly společně na pivo. A to již opět za svitu sluníčka. Z Bělokozel jsme pokračovali polními a lesními cestičkami řádně podmáčenými, takže šlo místy o ústa, na železniční zastávku Samopše. Pod zastávkou jsme po úzkém mostě překonali Sázavu a na druhém břehu jsme se rozdělili na dvě skupiny. Většina se vydala pěšinou kolem Sázavy na ubytovnu, my s Milkou vedeni Ládínkem, po silnici do prudkého kopečka přes Mrchojedy a Samopše. Na ubytovnu jsme dorazili téměř současně. Slávkovi se podařilo zorganizovat hadici s vodou na hrubou očistu bicyklů a tím sobotní okruh skončil.
Večer se opět pokračovalo ve "společenské" místnosti na ubytovně.
V neděli většina vyrazila k domovům, jen Milena s Pavlem a Švestka se Slávkem ještě vyrazili pod vedením Ládínka do Sázavského kláštera.

Tímto ještě jednou děkuji Ládínkovi za krásné trasy a ostatním za přátelskou atmosféru a veřejně slibuji, že se budu snažit, aby podzimní sraz v Lednicko-valtickém areálu, jehož pořádáním jsem byl pověřen, byl pro všechny příjemným zážitkem, na který budou rádi vzpomínat



Graf sobotní trasy


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama