Květen 2008

Sraz Cyklobandy - Súlov 2008

15. května 2008 v 22:30 Cyklosrazy
Tak jsme se v neděli vrátili z dalšího srazu Cyklobandy. Tentokrát organizaci zajišťovali naši přátelé ze Slovenska, Milka a Jarek SK. Krycí název měl Súlovská kotlina, místo ubytování Chatová osada Povážská teplá. Sraz to byl jako vždy pěkný a tentokrát úplně celý zahraniční ( i když my, dříve narození, Slovensko za žádné zahraničí nepovažujeme). Zatím jsme v minulosti hranice jen krátce překračovali.
Zahájení srazu bylo stanoveno na středu 7. května v odpoledních až večerních hodinách, podle toho jak kdo vyrazil z práce, či měl již dovolenou. Někteří nadšenci přijeli na kole. Radostné vítání nebralo konce až do pozdních nočních hodin, doprovázené konzumací přivezených sladkostí a zakoupených piv.
Ve čtvrtek ráno, jsa svolávání zvoncem generálního ředitele srazu Jarka SK jsme se v půl desáté vydali na naši první zahraniční trasu.
Popis cesty první: Chatová osada Maninská Tiesňava-Kostolecká Tiesňava-Vrchteplá-po modré přes les do obce Bodiná-na konci obce po cca 100m polní cesta doprava přes potok-stoupání do sedla smerem na Hradnou-Súlov(yaris defekt)-Hradná-Súlov-Jablonové-Podhájí-Predmier-za obcí před železničním přejezdem doprava na cestu vedoucí k mostu přes Váh-na křižovatce u Mikšové vlevo po silnici č.507-v obci Povážské Podhradie jsme vyjeli na hráz Vážského kanálu, přejeli jsme most a přes staveniště Váhostavu a most přes Váh do Považské Teplé a chatové osady.
53 km
Den jsme zakončili oslavou narozenin našich hostitelů, když Milka SK připravila pohoštění jako na malé svatbě. Ovšem vyhládlí Cyklobandité vše bez skrupulí a s chutí spořádali.
Druhý den jsme se vydali na trasu :
Chatová osada Považská Teplá - mosty přes Váh a kanál jako včera při návratu - Považské podhradie - silnice č.507 směr Bytča - za vodní nádrží Mikšová doleva - Hvozdnica - Štiavnik -Štiavnickou dolinou až na konec obce za osadou Medvedie, po zelené značce stoupáme (horší asfaltový povrch) na lesní rozcestí kde odbočíme vpravo, cesta pokračuje víceméně po vrstevnici až prudce klesá do Petrovické doliny - Petrovice, křižovatka s cestou E442 kde odbočíme doprava - Bytča (oběd), po cestě č.507 přes Malou Bytču, u obce Mikšová na křižovatce odbočíme doleva na most a pokračujeme směrem na Predmier, před obcí přejedeme železniční přejezd do Rašova-Rašov, Plevník-Drienové, v obci odbočíme doleva ke hřbitovu a asfaltkou okolo potoka začínáme stoupat do sedla, na druhé straně prudký sjezd přes osadu Kresanovci (pád Radka - šití kolene), dole na křižovatce zatočíme v pravo směrem na Kostoleckou a Maninskou Ťiesňavu-chatová osada.
75 km
Večer jsme trávili čekáním na Jarka, Milku a Radka až se vrátí z nemocnice a připíjeli na to, ať vše dobře dopadne.
Třetím dnem byla sobota a následující trasa :
Chatová osada-Považská Teplá, přes mosty Váhu a kanálu-Povážske Podhradie-Šebešťanová (na konci obce pokračujeme rovně kolem hřbitova)- Jasenica - Stupné (občerstvení, doplnění zásob) - Brvniště - Papradno - Papradskou dolinou k hotelu Podjavorník (vynikající oběd)- zpět do obce Jasenica - Udiče - po cestě č.507 kolem vodní nádrže Nosice - Považská Bystrica -pokračujeme po 517 (Bob defekt)-směr Rajec - za městem od bočíme na doleva na Pražnov a stoupáme - (hospoda U našich-pivo) - stoupání za obcí pokračuje polňačkou (to byl mazec) ke hřbitovu (tam jsme naštěstí neskončili) v Kostolci - Kostolec - Kostolecká a Maniská tiesňava -chatová osada Povážská Teplá.
75 km
Večer opékáme buřty u ohniště a potom se přesunujeme před chatku č.5, kde následuje oficiální zakončení srazu s pořadovým číslem 6 a předání štafety organizátorům dalšího srazu (yaris + Milka). Tentokrát to bude Strážnice. Moravské Slovácko a Bílé Karpaty.
Všichni zúčastnění poděkovali organizátorům za nádherné zážitky a skvělou organizaci a před chatou č.5 jsme debatovali a zapíjeli úspěšnou akci.
V neděli ráno snídaně, balení, poslední zvonec Jarka SK (a další pohádky je konec) a po deváte hodině se začínáme rozjíždět do všech koutů Slovenska, Slezska, Moravy a Čech. Radek tentokrát poprvé ( a možná i naposledy) autem.
Viděli jme krásný kus Slovenska s úchvatnou přírodou. Údolí se střídala s kopečky, občas byla i nějaká ta rovinka. Zvedli jsme Slovákům spotřebu piva, aby pořád nebyli jen Češi největší pivaři a hlavně jsme se těšili ze společně strávených chvil v kruhu blízkých přátel.
Sešlo se nás 24 dospělých a dvě děti.
Bylo to krásné a jako vždy krátké
V srpnu nashledanou ve Strážnici