Srpen 2007

Beskydy 2007

27. srpna 2007 v 22:07 | yaris |  Cyklosrazy
Ve dnech 23. - 26. srpna se konal letošní druhý velký sraz Cyklobandy. Pořadatelství se ujala Havířovska sekce CB a místem konání byly Beskydy.
Ve čtvrtek 23.srpna jsme se z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska sjeli na Visalaje . Tak jak jsme přijížděli jsme se přesouvali na terasu hotelu Visalaje, kde jsme se vítali a osvěžovali po kratší či delší cestě a to až do pozdních nočních hodin, nedbaje, že ráno nás toužebně očekává místní krasavice zvaná Lysá Hora. Zejména na chatě č.5 to žilo, ač Mattoni nebylo, ale o to více Radegastu. Ve snaze dostáti hesla : Bodlo by pivo!!!, byli všichni, vyjma Radka řádně pobodáni.
Ráno po deváté hodině jsme se, někteří více a někteří méně vyspalí, scházeli na parkovišti před hotelem. Po absolvování společného fotografování s Lysou za zády jsme se vydali ji zdolat.
Po půl desáté jsme vyrazili na úpatí hory do Papežova. Tady jsme ještě absolvovali foto před startem a někteří se domnívali, že je to možná jejich fotografie poslední. Nebyli dalecí pravdě.
A potom jsme se už vydali nahoru. Peleton se záhy roztrhal podle toho, kdo měl kolik sil a odvahy to "rozbalit" už od spodu.
Když jsem pokořil šestý kilometr trasy, z celkových více než osmi, přišla vysílačkou zpráva, že Radek je nahoře za 43 minuty. Říkal jsem si, poslední dva kilometry, jsem tam coby dup. Ovšem to jsem ještě netušil, jak je zrádný sedmý kilometr. Ten mi tedy dal. Po doplnění tekutin jsem vyrazil na zteč a v celkovém čase 1 hodina 25 minut byla Lysá moje.
Byla to moje dosud nejtěžší cyklistická bitva, ale ten pocit nahoře na hoře stál zato. Dokonce jsem se nechal pobodat jedním velkým a jedním malým pivem. Ve 12:15 dorazili poslední z naší skupiny a po občerstvení jsme se vydali ještě kousek nahoru k mohyle, abychom si pohladili a popřáli a vyfotili se.
Ve 13 hod jsme se vydali k pokračování plánované trasy. Supernabušenci směr Ostravice, Nabušenci směr Visalaje. Na Zimném jsme ještě absolvovali dva defekty . Milka a jeden Bajker ze Vsetína, který měl sebou jen kolo a chuť na Lysou Horu. Jo, vlastně i peněženku, ze které soukal nějakou bankovku za naše služby, ale s tou jsme ho poslali do… domů.
Pokračovali jsme na přehradu Šance a na oběd do Ostravice.
Z ostravice přes Novou Ves do Frýdlantu nad Ostravicí, Pržna, Janovic dále přes Raškovice a Pražmo do hospůdky v Morávce. Tam jsme si prohlédli Lamu, kozy a jiná zvířata, nechali se trochu pobodat Radegastem a vyrazili kolem přehrady a Bebka na Visalaje. Tam jsme se osprchovali a zakončili náročný den na terase. A bodalo se a bodalo
Páteční trasa
Supernabušenci : Visalaje - Papežov - Lysá Hora (hospůdka) - Zimný - přehrada Šance - Ostravice (hospůdka) - Nová Ves - Frýdlant nad Ostravicí -Pržno - Janovice - Raškovice - Pražmo - Morávka (hospůdka u lamy) - Visalaje (hospůdka)
Technické údaje :Vzdálenost 68 km, nastoupáno 1280m,
Nabušenci (bývalí Kochači) : Visalaje - Papežov - Lysá Hora (hospůdka) - Papežov (hospůdka) - Visalaje (hospůdka)
Technické údaje : Vzdálenost 28 km, nastoupáno 840 m
Graf : Visalaje - Lysá Hora
Sobota 25. srpna
V sobotu jsme se rozdělili na dvě skupiny a kolem půl desáté vyrazili na trasy.
První skupina se vydala zdolat trojmezí ČR - Polsko - Slovensko
Vyjeli jsme z Visalají do Morávky a odtud nás čekalo asi pětikilometrové stoupání na Slavíč. Kopec to byl pořádný a páteční trasa byla v nohách cítit.. Na Slavíči jsme se občerstvili a počkali na Raddyho, který se rozhodl, že jako jediný se dostane přes 100 km neboť špatně odbočil a tím získal, jak se v závěru ukázalo, potřebné kilometry.
Ze Slavíče jsme pokračovali do Dolní Lomné a Jablunkova, kde jsme v Penny doplnili zásoby a přes Písek a Bukovec pokračovali do Polské Jaworzinky. Tam jsme si v místní hospůdce dali polské pivo
Tyskie a pokračovali na Trojmezí. Po nezbytném fotografování jsme se otočili k návratu do Hrčavy, následoval deseti kilometrový sjezd do Mostů u Jablunkova , kde jsme se uchýlili k pozdnímu obědu a úvahám o návratu vlakem. Po dlouhé a složité debatě, při které se několikrát měnila strategie návratu, jsme se rozhodli pokračovat po ose. Vzhledem k časové tísni jsme se nakonec rozhodli vrátit zpět přes Slavíč.
Napřed však přišla na řadu Dolní Lomná a poté jsme se vydali do stoupání po štěrkové cestě na Slavíč. Nahoře jsme byli téměř za tmy. Přesto jsme se zde občerstvili a pokračovali do Morávka a na Visalaje. To už za úplné tmy. Na Visalaje jsme dorazili ve 22 hodin, mnozí zcela vyčerpaní.
Po sprše došlo v chatě č.5 na klobásy. Ty se měli púvodně opékat, ale vzhledem k pozdnímu návratu došlo na ohřívání v hrncích, které si vzal na starost JanHonza.
K tomu se podával Fernet citrus. Bylo docela zajímavé, jak se nás do chaty pro šest lidí vešlo 21
Havířováci oficiálně ukončili sraz a předali poselství Jarkovi a Milce SK, pořadatelům následujícího srazu, který se bude konat v květnu 2008 v Súlovské kotlině
Sobotní trasa :
Suprnabušenci : Visalaje - Morávka - Slavíč (hospůdka) - Dolní Lomná - Jablunkov - Písek - Bukovec - Jaworzinka (hospůdka) - Trojmezí - Hrčava - Mosty u Jablunkova - Jablunkov (hospůdka) - Dolní Lomná - Slavíč (hospůdka) - Morávka - Visalaje (terasa a potom chata č.5)
Technické údaje : Vzdálenost : 95 km , převýšení 1810 m
Nabušenci : Visalaje - Morávka - Slavíč (hospůdka) - Dolní Lomná (hospůdka) - Bocanovice - Milíkov - Košařízka - Podgrúň - Oldřichovice - Gúty - Smilovice - Komorní Lhotka - Dobratice - Harenda (hospůdka) - Raškovice - Pražmo - Morávka - Visalaje
Technické údaje : Vzdálenost: 85 km, převýšení 1281 m,
Účastníci :
Asterix, Bohdan, Dais, Dr.Watson, Facanka, Hrazda (jen Lysá) Iva (jen sobota), JanHonza, Jarek SK, Jirka, Krtek (jen pátek), Leon, Milka, Milka SK, Pepa (jen sobota), Raddy, Radek, Radka, Svačus, Táňa, yaris, Zdena, Zdenek
Ve čtvrtek na zahájení : Erika + Terezka a Pavla + Barborka

Dovolená 2007

21. srpna 2007 v 9:59 | yaris |  Dovolená
Letošní letní dovolená se odehrávala poněkud netypicky pouze na území ČR a to na jižní Moravě v okolí Hodonína a Strážnice, kde jsme pobývali týden. Počasí nám docela přálo, takže jsme, opět netypicky, mohli denně sedlat naše bicykly.
V neděli 29.července jsme dorazili do Hodonína někdy kolem 14 hod a ubytovali se v "hotelu" Crystal. Ten hotel dávám do úvozovek, protože je to bývalá ubytovna, sedmipodlažní panelák, upravená na hotel. No, nakonec to nebylo až tak špatné. Ale my jsme sem přijeli hlavně za poznáváním Moravského Slovácka a v hotelu jsme v podstatě jen spali. Jinak jsme celé dny byli mimo.
Nedělní odpoledne jsme věnovali poznávání nejbližšího okolí hotelu a centa města.
Pondělní ráno nás přivítalo deštěm, takže jsme se po snídani vydali do města, získat nějakou mapu. Po poledni, to již počasí vypadalo lépe, jsme se vydali na krátkou vyjížďku. Jelikož v Hodoníně je hraniční přechod na Slovensko, vydali jsme se na československý okruh. Trasa vypadala takto:
Hodonín - Holíč - Skalica - Sudoměřice - Výklopník - Rohatec - Hodonín a tachometr nám ukázal 40 km. Ve Skalici jsme si dali obědo-večeři a v Hodoníně zašli na kafe a tak skončil první den.
V úterý 31.července jsme absolvovali trasu nejdelší a ta vypadala takto:
Hodonín - Strážnice - Vnorovy - Veselí nad Moravou - Uherský Ostroh - Ostrožská Nová Ves - Ostrožská Lhota - Blatnice pod Sv. Antonínem - Blatnička- Louka - Lipov - Tasov - Hroznová Lhota - Kněždub - Tvarožná Lhota - Travičná (rozhledna a nejvyšší kopec této trasy) - Radějov - Strážnice - Petrov - Rohatec - Hodonín. Většinou jsme jeli po trase, která se nazývá Jožky Úprky, místního rodáka a malíře. Celá trasa měla 109 km a do hotelu jsme dorazili za soumraku.
Byla to nejdelší a nejtěžší a myslím , že i nějpěknější a nejzajímavější trasa. Kolem Uherského Ostrohu perfektní cyklistické značení (na rozdíl od většiny ostatních oblastí ČR, které jsme dosud projeli) a velice zajímavá Včelí stezka, na které jsme se dověděli mnoho zajímavého ze života včel
Ve středu jsme se vydali na SZ, poznávat další významná místa této vinařské oblasti. Trasa vypadala následovně:
Hodonín - Dubňany - Ratíškovice - Vacenovice - Vracov -Těmice - Domanín - Moravský Písek - Bzenec - Strážnice - Petrov( - chráněná památka Plže-sklípky - Výklopník - přejezd přes Baťův kanál na Slovensko a cyklostezkou do Hodonína. Parádní trasa a zasatavení ve sklípku, ve kterém se točili Básníci. Ochutnali jsme po deci vína a mazali do Hodonína. Urazili jsme 82 km
Ve čtvrtek jsme měli drobnou příhodu s vybitým akmulátoren u auta, které jsme museli dopravit do servisu, takže jsme vyjeli až před polednem. Tentokrát jsme se vydali na jih a trasa byla následující:
Hodonín - Lužice - Mikulčice - Slovanské muzeum - Mikulčice - Moravská Nová Ves - Prušánky - Josefov - Dolní Bojanovice - Mutěnice - po silnici a potom po turistické červené na Hodonín. Vyjeli jsme v Hodoníně u zoo. 54 km
V pátek jsme museli pro změnu vyzvednout auto ze servisu, takže jsme zase vyrazili na trasu až před polednem. Ta vypadala takto:
Hodonín - v hraničním pásmu na cykloztesku na slovenské straně - přejezd Baťova kanálu, kolem Výklopníku - Strážnice(oběd) - Skanzen - Žeraviny - Kozojídky(sklípky zavřené) - Hroznová Lhota - Kněždub - Tvarožná Lhota - cestou Marušky Kudeříkové(turistická červená) -Strážnice - Petrov - Hodonín. 66 km
Celkově jsme najeli 351 km za 5 dní.
Tato oblast je velice pěkná a pro cyklisty zajímavá. Trasy jsou většinou nenáročné a kdo by měl zájem o kopcovitější, tak stačí zabrousit poněkud východněji a v Bílých Karpatech, ve kterých jsme se také občas pohybovali, si jistě přijde na své.
Za nás mohu slíbit, že jsme zde pobývali poprvé, ale určitě ne naposledy. Tento kraj příjemných lidí a dobrého vína je přímo ideální pro pohodovou cyklo dovolenou